Cyklovýlet Oleksovice

Vyrazili jsme jako obvykle na kolách a byla to fakt fuška. Ujeli jsme asi 64 kilometrů do Oleksovic (Knínice u Boskovic až Skalice nad Svitavou tj. 12km a Sokolnice – Telnice až Oleksovice tj. 52km).

Bylo nádherné počasí a tak se nám jelo do Skalice krásně. U obchodu ve Skalici jsme si odpočinuli a Mirek šel koupit nějakou dobrotu na cestu. Později jsme nastoupili do vlaku a jeli jsme až do Sokolnice – Telnice. Tam jsme vystoupili a vyjeli z nádraží. Nehoda na kole nás také zastihla. Kamil kousek za nádražím píchnul kolo a mě upadlo šlapátko. Jak si tak utahuji šlapátko, tak na mě někdo začne mluvit… airport please?(letiště prosím) Pomalu se zvedám a vykuleně koukám a říkám: I don´t speak english!(já neumím anglicky) Ukázal jsem na Mirka a Mirek vytáhl mapu. Doufejme, že se pán dostal na letiště.

Po dlouhé cestě jsme dorazili do Oleksovic a pan Šmeral (jáhen v Oleksovicích) nám řekl, co budeme dělat. Práce bylo moc! Opravuje se tam už asi 3 roky kostel a ještě to není hotové. V plánu bylo – úprava kostela, úklid, spoustu výletů. První den večer jsme si opekli párky a popovídali jsme si a zavzpomínali. Pak jsme šli unavení spát.

Terénní úpravy kolem kostela jsme zvládli hned druhý den v pátek.

V sobotu jsme se byli vykoupat v přehradě Horní Dunajovice. Voda byla teplá a bylo krásné počasí. Večer jsme na faře grilovali steaky. Byly moc dobré a velice chutné. Ochutnali jsme i víno od pana Šmerala.

V neděli jsme šli na mši, hráli jsme a zpívali a odpoledne jsme jeli do Čejkovic na zmrzlinu a na prohlídku kostela a věže.

V pondělí jsme se vydali do 20 km vzdálené obce, která se jmenuje Velký Karlov. Podívat se na Krokodýlí farmu, je tam asi 230 krokodýlů. Na zpáteční cestě jsme se vydali přes Lechovice, kde jsme se zastavili na oběd. Po příjezdu na faru jsme unaveností lehnuli do postele a spali jsme, možná jsme se koukali na film nebo jsme hráli fotbal. Na večeři byly lívance. Mirek při tom zlomil panu Šmeralovi jeho jedinou pánvičku.

Tak jsem jí v úterý pracně opravil. Mirek začal kopat výkop na betonovou skruž. Večer jsme opekli párky, poseděli jsme a šli jsme spát. Spát se šlo proto, protože se ráno jelo domů. Jinak by jsme tam snad seděli až do teď.

No a tak jsme ve středu vstali, nachystali si jídlo, udělali pití, uklidili jsme a pokecali jsme naposled s panem Šmeralem a vyjeli jsme směr Nové Mlýny až do Popic. U Nových Mlýnů jsme dali neplánovanou svačinu, protože Bára Hauptová píchla dušu. Takže jí Mirek opravil kolo a jelo se dál. V Popicích jsme chvilku počkali na vlak. Po dlouhé cestě jsme dorazili do Skalice a každý už se těšil domů. Dorazili jsme do Knínic, rozloučili jsme se a jeli domů.

Celkem jsme najeli asi 170-180 kilometrů.

A to je vlastně konec. Ještě bych chtěl poděkovat Mirkovi, že tohle pro nás dělá a že to je určitě strašně namáhavé na plánování, hlídání nás atd. Díky moc Mirku.

Mějte se a smějte se. 😉
Fotky tady

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *