KATOLICKÁ CHARISMATICKÁ KONFERENCE, 11.-15.7.2012

V polovině července jsme se vydali na katolickou charismatickou konferenci (KCHK) do Brna. Loni jsme tam byli na jeden den a hodně nás to oslovilo. Tak jsme si řekli, že příště pojedeme na celou konferenci. Letos byla konference  zaměřena na úryvek z Janova evangelia O marnotratném synu:  „Máme proč se veselit a radovat. “ Hlavním hostem byl francouzský kněz a řeholník Daniel Ange. Mezi dalšími přednášejícími byl např. P.Vojtěch Kodet, P. Angelo Scarano, Kateřina Lachmanová, Veronika Barátová a další.
Velkou výhodou pro rodiče bylo to, že mohli mít s sebou na konferenci děti. Pro děti byla totiž připravena speciální dětská konference, takže dospělí mohli v klidu poslouchat přednášky.
Každý den začínal společnou modlitbou v 9 h – za doprovodu hudební skupiny CHAPELY, která vznikla právě díky konferencím. Po téměř hodinové modlitbě následovala přednáška, po ní oběd a odpolední klid, který mohl každý využít dle svého přání – posedět se známými, shlédnout divadlo pro děti, adorovat v kapli, číst si a nebo jen tak relaxovat. V 15 h byla druhá přednáška a po ní byla slavena mše sv., kterou živě přenášela TV NOE. Večerní program také neměl chybu. Jeden večer jsme mohli naslouchat koncertu chval skupiny FILIA nebo posedět s přáteli u vína a cimbálové muziky. Druhý večer jsme si mohli vybrat z několika nabídek, např. P.Daniel Ange se s námi podělil o osobní vzpomínky na Jana Pavla II. nebo jsme se mohli zaposlouchat do koncertu písní k modlitbě nebo shlédnout divadlo „Zraněný pastýř“ nebo vyslechnout přednášku o.Aleše Opatrného – Radosti a strasti stavu manželského atd. Výběr byl opravdu velký. Další večer byla modlitba za účastníky konference. Celé setkání bylo ukončeno v neděli mší svatou.
Jak už jsem se na začátku zmínila, téma bylo z podobenství O marnotratném synu.Všichni je určitě dobře známe. Co jsem si ale nikdy neuvědomila je třeba to, že se každý z nás může najít ve starším synovi, který záviděl  otcovu starostlivost a lásku o mladšího syna, když se vrátil s prázdnýma rukama domů a otec mu běží naproti a objímá ho. Přitom staršímu synu – a tím pádem nám všem – Otec říká: „Dítě, vše mé, je tvé. Ty jsi stále se mnou.“ I já můžu mít všechno od Boha, pokud chci, pokud se od Něho dobrovolně nevzdaluji. Otec – Kristus – nám všem říká: „Dokud já jsem s Tebou, nikdy nebudeš zatracen – ztracen“. Každý z nás hledá to nejvlastnější bytí – to své já – v Kristu. Nejen On nám byl darován, ale i my Jemu. Patříme k sobě navzájem. Bůh nás miluje navzdory našim chybám – přehlíží je. Měli bychom si uvědomit, že jsme v Jeho náručí, jako to malé dítě u svých rodičů, když něco provede – sice ustrašené – ale šťastné.

– jm-

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *