Zář 06

Návštěva Oleksovic zase po roce

Letos se také uskutečnil výlet necyklovýlet do Oleksovic, jak je naším dobrým zvykem už pár let.

Necyklo proto, že jsme jeli poměrně na krátkou dobu ( v pátek 26. tam, v neděli 28. zpět) a mnozí z nás už jsou pracující bez nároku na dovolenou, tudíž jsme zvolili cestu autem. Rychlejší, ne méně zábavnou (i když kolu se to nevyrovná :D) a byli jsme také plni sil a připraveni pomoci panu Šmeralovi s kusem práce.

Původní prací mělo být bourání vysokého lešení, ale to nakonec nedopadlo. Pan Šmeral ale vymyslel náhradu a tak jsme strávili sobotní dopoledne sečením trávy na zahradě, hrabáním, rytím, vytrháváním plevelu a samozřejmě vařením. Po dobrém obědě (polévka bramborová a langoše) jsme si chvilku dali nohy hore a pak jsme se zúčastnili pohřbu jednoho pána z Oleksovic (někteří z nás ministrovali nebo zpívali žalm, všichni jsme pak na závěr zazpívali Madonu…:-)).

Mezitím se trošku zatáhlo, sluníčko přestalo pražit, ale my jsme se přesto vydali do Horních Dunajovic k přehradě se vykoupat. Těšili jsme se na to celý den! Když jsme přijeli, převážná většina plavců byla z vody venku, přece jenom byla ZIMA… My jsme však nebojácně vlezli do vody… a dobře jsme udělali! Voda byla po několikati slunečných a horkých dní nááádherně teplá, navíc vítr tvořil ooobrovské vlny, Martin našel plnou škeblu :D, takže jsme byli úplně jako u moře! Ve vodě bylo mnohem větší teplo, takže nám byla zima akorát na hlavy, pokud jsme zrovna neplavali pod vodou :-). Pan Šmeral chudák mrzl na břehu:D. Dováděli jsme, plavali jsme proti vlnám, hledali škeble, prostě paráááda :-). Nechtělo se nám vůbec ven. Nakonec jsme uskutečnili „hurá akci“ – všichni jsme najednou vyletěli z vody do zimy, pobrali jsme své svršky a pospíchali k autům. Bylo to super :-).

Na faře jsme se převlíkli, najedli, zahráli stolní hru, odpočívali… jak kdo chtěl. Kvůli lijáku, který přišel v podvečer i s bouřkou v dálce, se plánovaný táborák nekonal. Pan Šmeral si na nás nechal chvilku a tak jsme se večer pomodlili breviář a povídali jsme. O našem biřmování, pouti v Oleksovicích, přípravě snoubenců, atd. Všechny vás moc pozdravuje :-).

A už tu byla neděle, samozřejmě zpívání na mši, vaření celkem náročného oběda (příště něco jednoduššího:-), ale byl dobrý velice:-). Po obědě jsme chtěli navštívit podzemí ve Znojmě, ale protože bychom to časově těžko zvládali, jeli jsme nakonec do Lechovic nakoupit nějaké to víno, projít se k poutnímu kostelu a dát si zmzku nebo kafe nebo pivo nebo co já vím…

Stavili jsme se ještě v Oleksovicích, rozloučili jsme se řádně s panem Šmeralem, poděkovali mu, (předali vínko a skromný obnos) a vyrazili směr domov. Cesta nazpět byla velice rychlá, téměř bez problémů a už jsme byli skoro doma.

Tak příště třeba zase na kolech, pracující ať si vezmou volno, ostatní namazat kolena a kola a s Boží pomocí zavítáme opět do krajů vína, třeba i v hojnějším počtu!

Srp 19

Tábor Netín – 15.-21. července 2011

Letos jsme se vydali na farní tábor do Netína. Hezká fara, právě nově opravená, velká zahrada, kostel hned u fary, les nedaleko, stan a auto… skvělá základna pro 16 čiperných dětí a 6 vedoucích (kteří se později rozrostli ještě o 3).

Netín je známé poutní místo, kostel je zasvěcený Panně Marii Nanebevzaté. Mariina ochrana nás provázela zcela určitě celým pobytem. Už jen počasí nám vycházelo nejlépe, jak mohlo. Každý den se objevilo takové počasí, že jsme si lepší nemohli přát. Pršelo jen první a poslední den, ale to byly stejně dny cestovní, takže nám déšť v autobuse a vlaku ani moc nevadil. Sluníčko jinak podávalo skvělé výkony a my jsme si užili vodní hry, trošky plavání a mohli jsme trávit hodně času venku :-).

Děti se hned druhý den probudily do zvuků šelem a paviánů… Při vstupu do společenské místnosti každý dostal „Průzkumníka džungle“ (= zápisníček). Tím se děti nenávratně (na 5 dní) dostaly do nebezpečné, ale i legrační DŽUNGLE. Hbitě se vytvořily 3 soutěžní skupinky – Opičáci, Papoušci a Průzkumníci džungle. Do svých zápisníčků děti vždy dostaly obrázek typického obyvatele džungle. Ten měl za úkol je naučit dovednosti, kterou on sám má a tak děti prověřit a co nejlépe nachystat k závěrečnému boji o poklad džungle.

První den v džungli (v sobotu) jsme si představili OPICI a její vlastností byla HBITOST. Tu děti potřebovaly v hrách a aktivitách. Toho dne na nás ještě narazil CESTOVATEL, který v džungli zabloudil, ale naše 3 skupinky nezaváhaly a dobře mu poradily, kam jít. S RYBOU jsme si užili hlavně při oblíbených vodních hrách, kde jsme si opět trošku zacvičili (na řadě byla totiž HBITOST).

V neděli jsme měli hezký zážitek ze mše svaté, kde jsme se dokonce odvážili zazpívat několik písniček. SLON tohoto dne prověřil MOUDROST dětí při obtížné hře s Biblí. V poledním klidu jsme si vyzkoušeli plazení HADA mezi liánami a dalšími překážkami v džungli a prakticky na sobě jsme si také vyzkoušeli TICHOST (byl krásný klid, když děcka mlčely :-D). Typická nedělní procházka nás také neminula – vydali jsme se ke krásnému obrovskému rybníku nedaleko Netína a teplé počasí nás svedlo i ke krátkému koupání. Na táborák jsme přišli už docela unavení a hladoví. Modlitbu jsme provedli putovní – společně jsme pochodovali kolem hrobky. Při modlitbě nám každé dítě nebo dvojice dětí představila jednoho z dvanácti světců, jejichž obrázky visí na stromech kolem hrobky.

A už tu bylo pondělí a s ním výlet do Zadního Zhoře. Celou cestu jsme si předávali klíšťata (= kolíčky), jen nechápu, jak jsem jich mohla mít nakonec tolik :-). Odpoledne nás po obědě vzpružil MEDVĚD a přetahování lanem dává tušit, že potřebná byla SÍLA. Děti se pak utkaly ještě v „kohoutích zápasech“. Byla to zajímavá podívaná, a i vedoucí měli chuť si poměřit síly :-).

S úterkem přiletěli hned zrána dva PESTROBAREVNÍ PAPOUŠCI a hned jsme se dali do vyrábění stejně tak pestrobarevných triček a do získávání papouščích pírek rozházených v lese. Po odpolední svačině si každý zkusil namalovat to, čeho se bojí nejvíc. To byl jeden z úkolů u JAGUÁRA – zkoumal STATEČNOST dětí. Mezi další nezapomenutelné zážitky patří také tajemná cesta do sklepa (potmě jen se svíčkou), „seskok z letadla“ a „pád důvěry“.

Středa byla naším posledním dnem v džungli. Dopoledne si ještě děti potřebovaly procvičit trochu TRPĚLIVOSTI spolu s KROKODÝLEM a pak už nic nebránilo tomu, aby začala ta největší hra o poklad džungle. Dopisy vedly každou skupinku dál a dál od míst, kde jsme to měli prozkoumané… až se děti setkaly i s opravdivými zlými duchy džungle. I tuto hrozbu ale všechny 3 skupinky překonaly a daly se postupně, tak jak přicházely, do stavby plavidla na závěrečnou bitvu, která se odehrávala na rozbouřeném moři. Strhla se tu a tam i nějaká bitka (loď na loď) a první loď se skupinkou Průzkumníků už nalezla svůj poklad. Netrvalo dlouho a i dvě další skupinky získaly svůj poklad. Krásný dort, které vyrobily naše úžasné kuchařky chutnal všem moc a spolu s táborákem a modlitbou křížové cesty jsme ukončili tento dlouhý a náročný den.

Na táboře nechyběla ani noční hra, ministezka odvahy, spaní ve stanu i pod širákem, zpívání písniček, vyprávění „pohádek“, neotřelé Vojtovy hlášky …

Několikrát jsme se také setkali s panem farářem Blažejem Hejtmánkem, který má farnost Netín „pod kontrolou“ a dva necelé dny s námi strávil i náš pan kaplan o. Petr se svým malým kamarádem Vítkem.

Celkově jsme vytvořili partu menších i větších dětí Božích a společně jsme se v pořádku vrátili zase domů k našim rodinám. Jen Adéla musela odjet dřív domů kvůli zdravotnímu problému, ale jinak se nám každý větší úraz nebo nemoc vyhnuly.

Díky Bohu za celý tábor !

 

Srp 18

Táboreček ve Žďárné

TÁBOR ŽĎÁRNÁ pro děti od 1. do 3. třídy

Faru ve Žďárné ve dnech 20. – 24. července obydlelo čtrnáct dětí ve věku od pěti do deseti let spolu se sedmi vedoucími.

Hned první den po příjezdu a ubytování čekala na děti úvodní scénka u lesa, při které se seznámili s hlavní postavičku tohoto tábora – Ferdou Mravencem! Po seznamovačce se nám děti předvedly ve svých originálních maskách zvířátek a lesních rostlinek a naučili jsme se hymnu tábora s pohybovačkou.

Spolu s Ferdou měly děcka během pětidenního tábora spoustu zapeklitých úkolů, které všechna tři družstva (Motýlci, Berušky a Světlušky) s přehledem zvládali.

Za odměnu je Ferda vzal ve středu na výlet – čekala na nás cesta autobusem a pak asi 6 km pěšky směr Sloup. Všichni se cítili namakaní, a tak nic nebránilo tomu, jít do chladných jeskyní na delší okruh. Všem se krásná krápníková výzdoba ve Sloupsko – šošůvských jeskyních móc líbila. Potom jsme si dali zmrzku a koupili něco maminkám a tatínkům domů, nakoukli jsme do sloupského kostela a potom už nás a naše unavené nožky dovezl autobus na faru. Po tak dlouhém ťapkání nám přišly vhod biblické příběhy, které jsme si promítali na stěně.

Po celý tábor nám bylo k dispozici hřiště, kde jsme si zahráli fotbal a hry s míčem (oblíbená hra „na děcka“ :-)).

Skoro od začátku tábora jsme se připravovali na čtvrtek – na tento den  byli pozvaní rodiče dětí. Toto naše setkání začalo mší svatou v kostele s naším bývalým kaplanem Blažejem Hejtmánkem. Pak se děti předvedly při divadle, každá skupinka si se svým vedoucím připravila známý příběh ze Starého zákona. Rodiče tvořili obecenstvo a dětem nadšeně tleskali. Maminky nám pomohly připravit táborák, buchty a jednohubky, a po posilnění na rodiče a zvlášť na porotu čekal těžký úkol: měli zhodnotit dvojice dětí v maskách, jejich vzájemné představení se a krásu masky + zvládnutí lehkého úkolu. Bylo opravdu těžké vybrat ty nejlepší, nakonec se jimi stala dvojice: lištička (Kačka) a brouček (Márinka). Nejen na vítěze, ale na úplně všechny čekala sladká odměna v podobě zmrzlinového poháru, který byl moc dobrý. Ale to už se přiblížila osmá hodina večerní a spolu s jemným deštíkem se rodiče pomalu rozjížděli domů. Děti toho večera ještě absolvovaly večerní hru, na které strašil jen Mirek 🙂 a pak už hurá do spacáků a spát.

Protože všichni byli během tábora velice šikovní, nic nebránilo tomu, aby si poslední táborový den našli v lese odměnu, sbalili se, a jelo se domů.

A co bylo na táboře nejoblíbenější? Nejspíš kolo štěstí a trestů, při jejichž plnění jsme si užili spoustu srandy! 🙂

Fotky tady