Úno 25

FARNÍ PLES Knínice 25. ledna

POPRVÉ NA PLESE
Tedy poprvé na farním plese a určitě ne naposled. Do 25. ledna tohoto roku jsme si s manželem mysleli, že nejsme na plesy, že nás plesy nijak neberou a vůbec, že plesy nejsou nic moc zábava (alespoň pro nás).
Jenže to jsme předtím nikdy (ke své škodě!) nebyli na našem farním plese! Už jen to uvítání stálo za to – obdarováni krásnými perníčky a posilněni becherovkou jsme ještě trochu nejistě vkráčeli na sál. Ale dobrá společnost u stolu, výborné
červené víno a příjemná hudba naši mírnou nervozitu proměnily ve skvělou náladu. A tato vládla mezi všemi účastněnými, a proto jsme si připadali jako na velké rodinné oslavě mezi milými a blízkými přáteli.
Potěšilo nás, že se zúčastnil náš pan farář s panem kaplanem a také náš bývalý kaplan – otec Petr. Měli jsme možnost si s nimi popovídat a byli jsme rádi, že prožívají radost z plesového společenství s námi všemi.
Taky si uvědomujeme, že za celou organizací stál kus velké práce (občerstvení, lístky, tombola, úklid sálu,…), proto organizátorům velký dík. A už teď se těšíme na farní ples v příštím roce.
Maruška a Jožka Hudcovi

Úno 24

ADVENTNÍ KONCERT NA PODPORU RADIA PROGLAS, 2.12.2012

Ohlédněme se za akcí, při které se v našem kostele propojilo Brno – Měřín – Letovice – Knínice.
První neděli adventní mnozí z Vás využili příležitost vyslechnout v našem kostele koncert, jehož asi hodinové trvání zajistily čtyři pěvecké sbory.
Schola mladých z Letovic, která nás oslnila čistými jemnými hlasy v překrásných vícehlasých skladbách, dále pak část scholy z Měřína, která předvedla adventní písně zase v jiných úpravách, v podání jejich vedoucí zazněly i housle, a také vystoupil náš místní Knínický sboreček v tzv. „širokém obsazení“ (od dětí po dospělé, aneb kdo chce, ať zpívá) a zahájení celého koncertu se ujaly Hvězdičky – malé děti z naší farnosti.
Všichni společně jsme zaplnili celou přední část před oltářem (napočítala jsem celkem 32 zpěváků a hudebníků na flétny, kytary, klavír, housle,…a k tomu asi 10 Hvězdiček :-)). Střídavě jsme se snažili svým repertoárem oslovit posluchače, navodit adventní atmosféru a pohladit po duši.
Možná to někdy skřípalo, ale žádný učený z nebe nespadl, a tak jsme zdárně propluli koncertem, během kterého mimo zpěv zazněly také verše a úvaha. V podání Markéty jsme vyslechli Proglas (veršovaný předzpěv k evangeliím, autorem je sv. Cyril) a Danka přednesla adventní myšlenku z knihy Pane, ať slyším! (autorem je ředitel Radia Proglas o. Martin Holík). Slovem pěkně provázeli Anežka s Vláďem, kteří posluchačům nabídli informace o účelu našeho koncertu – finančně pomoci Radiu Proglas, aby mohlo dál kvalitně a neomezeně fungovat. Radio Proglas nám poskytlo plechové butony (placky) s obrázky, které jsme na koncertě prodávali. Výtěžek o mnoho převýšil očekávání. Částku 14 357 Kč jsme hned po koncertu odeslali na účet Radia Proglas a později jsme pak přidali ještě další částku 1 400 Kč z dodatečných příspěvků.
Z radia obratem přišlo velké poděkování. A tak na tomto místě za organizátory i všechny účinkující děkuji Vám všem, kteří jste přispěli Radiu Proglas a také jste podpořili nás vystupující – potleskem a příjemnou adventní náladou.

Led 15

Tříkrálová sbírka, 5. a 6. ledna 2013

KNÍNICE
6. ledna jste mohli potkávat v Knínicích děti, které se oblékly za krále a přišly vám přát do nového roku. Mohli jste svými finančními dary přispět do Tříkrálové sbírky. Celková částka, kterou zasíláme do Charity Blansko činí 20 920Kč. 

Velký dík, děti, za to, že jste obětovaly svůj volný čas pro dobrou věc. Doufám, že vás letošní zkušenost s deštivým počasím neodradí od pomoci lidem, kteří vaši pomoc potřebují.  

Díky vám všem, kteří jste přispěli nejen finančně, ale i milým přijetím malých koledníků. 

Říj 09

Tvořivé dílny

Tvoření na velikonoční svátky a jarmark

Velikonoční jarmark

Lidé vytváří výrobky týkající se velikonočních svátků a ty se prodávají na jarmarku, který bude 6. dubna 2014.

Výtěžek z jarmarku věnujeme  na roční financování terénní služby Komunity Sant’Egidio pro chudé lidi v Olomouci a na Vánoční oběd v Brně a Olomouci.

Tvoření probíhá v Knínicích na faře od 7. března do 5. dubna, vždy v pátek nebo v sobotu od 15 – 17h. Přesné termíny tvořivých dílen jsou k dispozici na plakátech, webových stránkách úřadu městyse www.kninice.web4u.cz a stránkách farnosti www.kninicefarnost.cz .

Můžete přijít kdokoliv, kdo chcete buď vytvořit vlastníma rukama výrobek, který se prodá na jarmarku v Knínicích nebo se techniku naučit a výrobek si vzít domů za úhradu  za materiál. Materiál zajištěn.

Pokud Vás plánovaná technika tvoření zaujme a budete chtít přijít, prosím, nahlaste se .

Nahlásit se můžete u Blanky Ševčíkové, Knínice u Boskovic 8 – osobně, telefonicky 723 243 463 nebo emailem blasev@email.cz , a to nejpozději do středy před pátečním tvořením….

 

Říj 09

Rozjímavý růženec světla, 6.10.2012

Je sobota večer a vcházím do kostela. Všechno už je pečlivě připravené k tomu, aby mohla začít netradiční modlitba růžence.

Vpředu, před oltářem, je světlem svící ozářen Ježíš na kříži. Od kříže se po bílém podkladu vine modrá saténová látka, která v nás může asociovat řeku. Řeku milosti, která proudí právě z kříže, řeku radosti, kterou mohu zakoušet, když se ve svém životě pevně připojím k bezpodmínečně milujícímu Ježíši….

Na tomto podkladě jsou rozmístěny svíčky. Je jich právě tolik, kolik je zrnek na růženci. A protože se dnešní večer budeme zamýšlet nad tajemstvími růžence světla a nechávat je do sebe pronikat, jsou na znamení toho mezi svíčkami i žluté květy, které právě toto světlo symbolizují.

Za pár minut začínáme. Schola pozorně sedí na svých místech, je připravena i trojice mladých lidí za bílou plentou, za kterou budou dnešní večer hrát stínové divadlo – tedy pomocí stínů ztvární tajemství růžence světla.

V lavicích sedí hrstka lidí, ale jsme odhodláni dát těmto lidem všechno, co je v našich lidských silách. S pokorou si uvědomujeme, že lidská srdce proměňuje jen Duch svatý a ne lidé, byť by se jakkoliv snažili.

Tak a začínáme….

Zní první písnička k oslavě Panny Marie, naší průvodkyně životem, našim majákem, který ukazuje vždy tu správnou cestu…

V následující písničce prosíme Ducha svatého, aby sestoupil na každého z nás a otevřel naše srdce pro Boží slovo.

A už může začít modlitba růžence světla. Při slovech písničky Tvé světlo ve tmě svítí, žádná tma ho nepohltí, proto zvu Tě, Pane, do temnot mých…vystupuje z šera kostela postava a zapaluje svíčky, které znázorňují desátky růžence. Postava pokleká a uvede nás do tajemství růžence, které se budeme modlit.

Po písničce kostel utichá a veškerá naše pozornost se upíná na stínové divadlo. Lidé, kteří sehrají růžencové tajemství, zůstávají bez hnutí stát a kostelem opakovaně zní modlitba Zdrávas Maria, milosti plná…

Následuje prosba k Pánu Ježíši…Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně a přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které Tvého milosrdenství nejvíce potřebují.

Zaznívá píseň chval Ó Bože, světlo naše, je důstojné Tě chválit: Otce, Syna i Ducha svatého…

Po chválách se znovu připojíme s prosbou, tentokrát k Panně Marii. V tichosti můžeme odevzdávat Marii všechno, co nám leží na srdci….

A tímto způsobem prožijeme všech pět tajemství růžence světla.

Ve tmě se nádherně rozzářil světelný růženec. Kostelem zaznívají slova písničky, která mnohým z nás připomínají evropské setkání mladých v Loretu se svatým otcem Janem Pavlem II. – Loretská hymna.

Projdu temnotou, až uvidím ráno, půjdu tam, kde Tvoje svíce nocí zazáří. Projdu temnotou s Tebou, Maria, svým dětem, Matko, vléváš radost do tváří. Bůh ti v malé chudé chýši tiše dává znát tvé plány a ty šeptáš: „Pane, díky, jak krásné je Tvé přání.“

Půjdu za Tebou s chudákem i králem, s těmi, kteří léta hledají náruč Tvou. Všechno soužení, jež svět svým dětem dává, přečti si v mých očích, když kráčím za Tebou. Bůh žil s Tebou v chudé chýši, jako dítě znal Tvou péči. Já zpívám: „Matko, díky za Tvou lásku, za cit Tvůj.“

S písní jdu vstříc slávě jména Maria. Každý národ Tě chválí, celá Evropa zpívá: Jsi požehnaná.

Půjdu stejnou cestou, po níž Ty jsi šla, Maria. Na volání Boží chci kývnout s pokorou. Jdeme stejnou cestou, na rtech Tvoje slavné „Staň se“, pomoz, ať v nás květy pravdy nevadnou. Bůh se sklání k lidským chýším, jeho láska smývá rány. Já volám: Pane díky, mohu zpívat: Jsem Ti blíž.

Blíž chci Ti být, vzorem je mi Maria. Každý národ ji chválí, celá Evropa volá: je požehnaná.

Na znamení toho, že všichni jsme byli součástí tohoto růžence, každý přijímá od mladých hořící svíci a žlutý květ. Na tvářích lidí je vidět pokoj, radost a nadšení z toho, co v uplynulých chvílích mohli prožít. Někteří to vyjadřují slovy díků. Našemu lidskému uchu to jistě lahodí, ale všichni, kteří jsme se do příprav tohoto nevšedního večera zapojili, si moc dobře uvědomujeme, že jsme jen malým nedokonalým nástrojem a všechno je od našeho milujícího Pána….

Díky za každého z vás, kteří jste přišli, i za vás všechny, kteří jste nepřišli, ale otevíráte své srdce Bohu jakýmkoliv jiným způsobem….

 

Zář 01

POUŤ RODIN ŽĎÁR, 18.8.2012

Pokoj i nepokoj na Pouti rodin

Již podeváté se konala Pouť rodin brněnské diecéze do Žďáru nad Sázavou. Z naší farnosti se zúčastnila pěkná řádka rodin. Ta naše rodinka dorazila na místo brzy, před devátou hodinou, kdy v místě konání akce (na sportovním stadionu) vládl onen pokoj z nadpisu. Po šedesátikilometrové cestě strávené v autě nás ve Žďáru přivítaly příjemné sluneční paprsky, všude klid a mír. Mladí účastníci CSM pomalu přicházeli, ale nikde žádná tlačenice, hluk nebo něco jiného, co by se dalo na setkání takového množství lidí čekat. Našli jsme si místečko na trávě, aby naše batolící děti strávily očekávané dopoledne co nejpříjemněji. Pomalu se stadion plní a sluníčko začíná připalovat. Program na hlavním podiu byl asi takový: modlitba, katecheze otce biskupa Pavla Posáda a potom mše sv. sloužená otcem biskupem Vojtěchem Cikrlem. Přiznávám, že z tohoto celého programu jsem postřehla velmi málo. Potřeby dětí nás rodiče zaměstnávaly poměrně dost a navíc stále teplejší ovzduší narušovalo onen pokoj z úvodu. Proč mluvím o pokoji? Celé setkání mladých mělo motto: „Ovocem Ducha je láska, radost a pokoj…“. A tématem katecheze i homilie byl právě „pokoj“. O to málo, co jsem zaslechla, a oslovilo mě, se ráda podělím:

– Pokoj je bratr radosti

– Pokoj je dar a výzva

– O pokoj prosme Ducha svatého

– Pokoj ústy hlásejte, v srdci chovejte!

Možná toto setkání není o tom pochytat moudra, možná to má být prostě „setkání“. O setkání s přáteli, kamarády, dávnými známými, i lidmi neznámými totiž nebylo nouze. Někdy mi udělalo radost krátké popovídání „jak se daří“, „co je nového“, jindy mě potěšil pozdrav a nejčastěji mě oslovil jen němý úsměv.

Ale teď už pojďme dál. Čas se přehoupl přes poledne a sluníčko pálilo stále víc. Přišla únava, a tak pokoj v nás i mezi námi se pomalu měnil na nepokoj… ale to jen chviličku :-). Přece jsme si nemohli zkazit tak vzácný den! Někdo se tedy vydal na poutní trasu se zajímavými zastaveními – ta naše dva a půl kilometrová vedla osvěžujícím prostředím lesní cestou kolem rybníka, jiní strávili odpoledne v areálu bývalého kláštera s bohatými aktivitami pro děti, a později také programem na pódiu. Nakonec přišel otec biskup Vojtěch, krátce k nám promluvil, připomněl školákům jejich brzký návrat do školy a všem nám požehnal. A tady, v krásném zeleném svěžím prostředí dvora a zahrady kláštera se mohl rozhostit jedině pokoj…

A na závěr? – snad jsme my, rodiny, byli dobrým příkladem pro mladé účastníky CSM, kteří se možná teď, možná za pár let budou rozhodovat o přijetí svátosti manželství, o přijetí dětí…Byl to náš úkol na tomto setkání – být svědectvím – snad jsme obstáli.

A ještě nabízím některé z textů k zamyšlení, které nás provázely na poutní trase:

„Nenarodil jsem se z maminčina lůna,
ale z jejího srdce.
Jsem totiž adoptovaný“. My všichni jsme se narodili z Božího probodeného srdce.

Touha po štěstí, kráse a lásce, která dokáže až po okraj naplnit naše srdce, je ve skutečnosti stesk po ráji. Tam je náš pravý domov.

Pro děti:

Co je to ráj? Je jako srdíčko plné radosti a dlouhatánské prázdniny.
A kde je? Tam, kde se Pán Bůh s námi směje.

 

 

 

 

Zář 01

CSM Žďár nad Sázavou, 14.-19.8.2012

Město Žďár nad Sázavou hostilo ve dnech 14.-19. srpna přibližně 5300 mladých lidí ze všech koutů České Republiky. Nechyběli jsme ani my, mladí z Knínic a blízkého okolí, a celých 6 dní jsme se pokoušeli pronikat mottem letošního setkání: „Ovocem Ducha je láska, radost a pokoj.“ 
Skvělí organizátoři a velká spousta dobrovolníků nám díky Bohu nachystala opravdu nabitý program. Z větší části se odehrával na hlavním pódiu, jinak jsme si na různých místech města Žďár mohli vybrat ze široké nabídky přednášek, koncertů, modlitebních setkání, sportů, …. 
První den jsme prosili v modlitbách o Ducha Svatého. Ve středu, čtvrtek a pátek jsme postupně prožívali dary Ducha – dar lásky, radosti a pokoje. Zvláštní důraz byl kladen na svátost smíření. V sobotu jsme slavili mši svatou a částečně sdíleli program s rodinami, které se sem vydaly na Pouť rodin. 
Po celou dobu setkání jsem zvlášť vnímala snahu všech přiblížit nám Boha jako osobu, která je mi nejbližší, která nás, mě osobně a každého, miluje nekonečnou láskou, dává mi vědomí mé osobní důstojnosti, důležitosti, úcty a krásy, dává mi do srdce radost a přináší pokoj. Za toto jsem moc ráda… Při závěrečné nedělní mši svaté nás otec biskup Jan Graubner docela razantně oslovil, jestli opravdu chceme měnit sebe k lepšímu a tím i kousek světa kolem nás. „Ano“ takové spousty mladých ho vedlo k přesvědčení, že lepší svět právě začíná… 
Kéž nám vydrží nasazení pro Krista i teď – i když setkání už skončilo… a za 5 let se těšíme na viděnou na příštím setkání!