Neděle, 24 listopadu, 2024
Kronika akcí

Návštěva Oleksovic zase po roce

Letos se také uskutečnil výlet necyklovýlet do Oleksovic, jak je naším dobrým zvykem už pár let.

Necyklo proto, že jsme jeli poměrně na krátkou dobu ( v pátek 26. tam, v neděli 28. zpět) a mnozí z nás už jsou pracující bez nároku na dovolenou, tudíž jsme zvolili cestu autem. Rychlejší, ne méně zábavnou (i když kolu se to nevyrovná :D) a byli jsme také plni sil a připraveni pomoci panu Šmeralovi s kusem práce.

Původní prací mělo být bourání vysokého lešení, ale to nakonec nedopadlo. Pan Šmeral ale vymyslel náhradu a tak jsme strávili sobotní dopoledne sečením trávy na zahradě, hrabáním, rytím, vytrháváním plevelu a samozřejmě vařením. Po dobrém obědě (polévka bramborová a langoše) jsme si chvilku dali nohy hore a pak jsme se zúčastnili pohřbu jednoho pána z Oleksovic (někteří z nás ministrovali nebo zpívali žalm, všichni jsme pak na závěr zazpívali Madonu…:-)).

Mezitím se trošku zatáhlo, sluníčko přestalo pražit, ale my jsme se přesto vydali do Horních Dunajovic k přehradě se vykoupat. Těšili jsme se na to celý den! Když jsme přijeli, převážná většina plavců byla z vody venku, přece jenom byla ZIMA… My jsme však nebojácně vlezli do vody… a dobře jsme udělali! Voda byla po několikati slunečných a horkých dní nááádherně teplá, navíc vítr tvořil ooobrovské vlny, Martin našel plnou škeblu :D, takže jsme byli úplně jako u moře! Ve vodě bylo mnohem větší teplo, takže nám byla zima akorát na hlavy, pokud jsme zrovna neplavali pod vodou :-). Pan Šmeral chudák mrzl na břehu:D. Dováděli jsme, plavali jsme proti vlnám, hledali škeble, prostě paráááda :-). Nechtělo se nám vůbec ven. Nakonec jsme uskutečnili „hurá akci“ – všichni jsme najednou vyletěli z vody do zimy, pobrali jsme své svršky a pospíchali k autům. Bylo to super :-).

Na faře jsme se převlíkli, najedli, zahráli stolní hru, odpočívali… jak kdo chtěl. Kvůli lijáku, který přišel v podvečer i s bouřkou v dálce, se plánovaný táborák nekonal. Pan Šmeral si na nás nechal chvilku a tak jsme se večer pomodlili breviář a povídali jsme. O našem biřmování, pouti v Oleksovicích, přípravě snoubenců, atd. Všechny vás moc pozdravuje :-).

A už tu byla neděle, samozřejmě zpívání na mši, vaření celkem náročného oběda (příště něco jednoduššího:-), ale byl dobrý velice:-). Po obědě jsme chtěli navštívit podzemí ve Znojmě, ale protože bychom to časově těžko zvládali, jeli jsme nakonec do Lechovic nakoupit nějaké to víno, projít se k poutnímu kostelu a dát si zmzku nebo kafe nebo pivo nebo co já vím…

Stavili jsme se ještě v Oleksovicích, rozloučili jsme se řádně s panem Šmeralem, poděkovali mu, (předali vínko a skromný obnos) a vyrazili směr domov. Cesta nazpět byla velice rychlá, téměř bez problémů a už jsme byli skoro doma.

Tak příště třeba zase na kolech, pracující ať si vezmou volno, ostatní namazat kolena a kola a s Boží pomocí zavítáme opět do krajů vína, třeba i v hojnějším počtu!

Jeden myslel na “Návštěva Oleksovic zase po roce

  • Ivi, tak „hezky se čtoucí“ článek jsem už dlouho nečetla. Takový „ležérní“ :-). Zavítala jsem do sekce Kronika akcí náhodou kvůli úplně něčemu jinému a jsem ráda, že jsem se vlastně skoro po měsíci dozvěděla, jak jste se v Olekskách měli. Jsem zvědavá, jak tato tradice cyklo(necyklo)výletů do Oleksovic dlouho vydrží. Doufám, že dlouho, abysme jednou mohli vyrazit na kolech i s dětma :-):-).

Komentáře nejsou povoleny.