Knínický sboreček na Cantate Domino v Polné, 15. 10. 2011

Je kolem osmé hodiny ranní, sobota 15. října 2011 a my – Kenické sboreček – jsme nachystaní před farou a čekáme, až vyjedeme na další ročník CANTATE v Polné, což je přehlídka křesťanských sborů. Po naložení našich hudebních nástrojů a po našem nasednutí vyrážíme směr Měřín – asi 90 km směrem na západ. V Měříně nás uvítal náš bývalý kaplan o. Blažej Hejtmánek a ukázal nám jejich rozestavěnou faru.
Poté jsme se odebrali do místní klubovny, což je Měřínská zasedací místnost a tam jsme zkoušeli a zkoušeli, až se základy otřásaly. Po takovém vydatném zkoušení jsme si za odměnu, i s panem kaplanem, zajeli na oběd do takové pěkné restaurace kousek za Měřínem. Po výborném obědě jsme už jen naskočili do aut a vyrazili konečně do cíle naší cesty – do Polné.
Hned u dveří nás přivítala milá paní pořadatelka. Usadili jsme se a už nás svými písněmi těšil jeden sbor za druhým :). My jsme šli na řadu jako třetí a zazpívali jsme jim tam čtyři písničky (Pokoj lidem dobré vůle, Píseň ke křtu, Zvěstuj dál Boží lásku a Vzývám Tvoje svaté jméno). Sešlo se nás tam dohromady 6 sborů. 2 dětské a 4 už větší :). Byla tam i odborná porota, která nám sdělila pochvaly, ale i výtky. Po zazpívání posledního místního sboru Kapky, jsme se vydali na cestu domů.
Teď už můžu jen dodat: PŘÍŠTĚ ZAS! 🙂                                                                           Monika Přikrylová

A co na tuto akci říkali další členové sboru? Položila jsem jim pár záludných otázek a zde jsou odpovědi:

1)      Měl jsi trému před nebo při vystoupení? Nebo ses na vystoupení těšil?

–          Ano, měla jsem trému, vždycky ji mám :). Víte, když nastoupíte na pódium, kouknete se před sebe a uvidíte kolik lidí na vás upírá svůj zrak a nedočkavě čeká co uděláte, nebyli byste nervózní…?? Ale když pak odzpíváme 1-2 písničky, tréma ze mě spadne, začnu si to užívat a snažím se do toho dát všechno. Ale myslím, že to tak má každý. Aneta

–          Na vystoupení jsem se těšil, byl jsem sice trochu nervózní, ale tréma to nebyla :-). Honza

2)      Inspiroval tě nějaký jiný sbor svým vystoupením? jak? čím?

–          Mě na ostatních sborech nejvíce inspirovaly jejich úsměvy a elán s jakým svoje písničky zpívali. Monika

–          Líbily se mně všechny sbory a u každého se nějaká inspirace najde. Honza

3)      Jaká byla podle tebe na celé akci atmosféra?

–          Myslím si, že atmosféra byla velice přátelská. Všichni lidé kolem byli velice příjemní a usměvaví. Monika

–          Atmosféra během odpoledne se mi zdála taková uvolněná, děti mohly v rámci možností pobíhat a hrát si v sále, návštěvníci poslouchat, dostali jsme i svačinu, … z této stránky prostě super. Ivana

–          Podle mě byla atmosféra příjemná, hlavně bylo pěkné, jak se o nás organizátoři starali. Honza

4)      Stálo za to se této akce zúčastnit? čím tě obohatila? nebo co přinesla
negativního?

–          Určitě to stálo za to! Moc jsem se tam těšila. Už z minulého roku jsem věděla, že to i letos bude super. Líbilo se mi, že jsme dokázali utvořit společenství lidí, kteří s takovým nadšením a radostí chtějí oslavit Boží jméno. Aneta

–          Obohatila mě tolika věcmi, že zrovna nevím kterou vybrat :-). Honza

5)      Máš nějaký pěkný nebo naopak nepříjemný zážitek?

–          Škaredý zážitek mám jen jeden a to byla únavná cesta, ale stála za to! Honza

6)      Co dalšího byste rádi čtenářům farních stránek sdělili?

–          Celá akce měla především skvělou organizaci. Líbilo se mi, že akci moderovala paní, z které byla vidět opravdová radost a zápal, a pak také to, že jsme se na začátku společně pomodlili (to nebývá zvykem ani na křesťanských akcích). Ivana

– ph –