Návštěva Oleksovic zase po roce
Letos se také uskutečnil výlet necyklovýlet do Oleksovic, jak je naším dobrým zvykem už pár let.
Necyklo proto, že jsme jeli poměrně na krátkou dobu ( v pátek 26. tam, v neděli 28. zpět) a mnozí z nás už jsou pracující bez nároku na dovolenou, tudíž jsme zvolili cestu autem. Rychlejší, ne méně zábavnou (i když kolu se to nevyrovná :D) a byli jsme také plni sil a připraveni pomoci panu Šmeralovi s kusem práce.
Původní prací mělo být bourání vysokého lešení, ale to nakonec nedopadlo. Pan Šmeral ale vymyslel náhradu a tak jsme strávili sobotní dopoledne sečením trávy na zahradě, hrabáním, rytím, vytrháváním plevelu a samozřejmě vařením. Po dobrém obědě (polévka bramborová a langoše) jsme si chvilku dali nohy hore a pak jsme se zúčastnili pohřbu jednoho pána z Oleksovic (někteří z nás ministrovali nebo zpívali žalm, všichni jsme pak na závěr zazpívali Madonu…:-)).
Mezitím se trošku zatáhlo, sluníčko přestalo pražit, ale my jsme se přesto vydali do Horních Dunajovic k přehradě se vykoupat. Těšili jsme se na to celý den! Když jsme přijeli, převážná většina plavců byla z vody venku, přece jenom byla ZIMA… My jsme však nebojácně vlezli do vody… a dobře jsme udělali! Voda byla po několikati slunečných a horkých dní nááádherně teplá, navíc vítr tvořil ooobrovské vlny, Martin našel plnou škeblu :D, takže jsme byli úplně jako u moře! Ve vodě bylo mnohem větší teplo, takže nám byla zima akorát na hlavy, pokud jsme zrovna neplavali pod vodou :-). Pan Šmeral chudák mrzl na břehu:D. Dováděli jsme, plavali jsme proti vlnám, hledali škeble, prostě paráááda :-). Nechtělo se nám vůbec ven. Nakonec jsme uskutečnili „hurá akci“ – všichni jsme najednou vyletěli z vody do zimy, pobrali jsme své svršky a pospíchali k autům. Bylo to super :-).
Na faře jsme se převlíkli, najedli, zahráli stolní hru, odpočívali… jak kdo chtěl. Kvůli lijáku, který přišel v podvečer i s bouřkou v dálce, se plánovaný táborák nekonal. Pan Šmeral si na nás nechal chvilku a tak jsme se večer pomodlili breviář a povídali jsme. O našem biřmování, pouti v Oleksovicích, přípravě snoubenců, atd. Všechny vás moc pozdravuje :-).
A už tu byla neděle, samozřejmě zpívání na mši, vaření celkem náročného oběda (příště něco jednoduššího:-), ale byl dobrý velice:-). Po obědě jsme chtěli navštívit podzemí ve Znojmě, ale protože bychom to časově těžko zvládali, jeli jsme nakonec do Lechovic nakoupit nějaké to víno, projít se k poutnímu kostelu a dát si zmzku nebo kafe nebo pivo nebo co já vím…
Stavili jsme se ještě v Oleksovicích, rozloučili jsme se řádně s panem Šmeralem, poděkovali mu, (předali vínko a skromný obnos) a vyrazili směr domov. Cesta nazpět byla velice rychlá, téměř bez problémů a už jsme byli skoro doma.
Tak příště třeba zase na kolech, pracující ať si vezmou volno, ostatní namazat kolena a kola a s Boží pomocí zavítáme opět do krajů vína, třeba i v hojnějším počtu!
Ivi, tak „hezky se čtoucí“ článek jsem už dlouho nečetla. Takový „ležérní“ :-). Zavítala jsem do sekce Kronika akcí náhodou kvůli úplně něčemu jinému a jsem ráda, že jsem se vlastně skoro po měsíci dozvěděla, jak jste se v Olekskách měli. Jsem zvědavá, jak tato tradice cyklo(necyklo)výletů do Oleksovic dlouho vydrží. Doufám, že dlouho, abysme jednou mohli vyrazit na kolech i s dětma :-):-).