Sobota, 23 listopadu, 2024
Kronika akcí

Rozjímavý růženec světla, 6.10.2012

Je sobota večer a vcházím do kostela. Všechno už je pečlivě připravené k tomu, aby mohla začít netradiční modlitba růžence.

Vpředu, před oltářem, je světlem svící ozářen Ježíš na kříži. Od kříže se po bílém podkladu vine modrá saténová látka, která v nás může asociovat řeku. Řeku milosti, která proudí právě z kříže, řeku radosti, kterou mohu zakoušet, když se ve svém životě pevně připojím k bezpodmínečně milujícímu Ježíši….

Na tomto podkladě jsou rozmístěny svíčky. Je jich právě tolik, kolik je zrnek na růženci. A protože se dnešní večer budeme zamýšlet nad tajemstvími růžence světla a nechávat je do sebe pronikat, jsou na znamení toho mezi svíčkami i žluté květy, které právě toto světlo symbolizují.

Za pár minut začínáme. Schola pozorně sedí na svých místech, je připravena i trojice mladých lidí za bílou plentou, za kterou budou dnešní večer hrát stínové divadlo – tedy pomocí stínů ztvární tajemství růžence světla.

V lavicích sedí hrstka lidí, ale jsme odhodláni dát těmto lidem všechno, co je v našich lidských silách. S pokorou si uvědomujeme, že lidská srdce proměňuje jen Duch svatý a ne lidé, byť by se jakkoliv snažili.

Tak a začínáme….

Zní první písnička k oslavě Panny Marie, naší průvodkyně životem, našim majákem, který ukazuje vždy tu správnou cestu…

V následující písničce prosíme Ducha svatého, aby sestoupil na každého z nás a otevřel naše srdce pro Boží slovo.

A už může začít modlitba růžence světla. Při slovech písničky Tvé světlo ve tmě svítí, žádná tma ho nepohltí, proto zvu Tě, Pane, do temnot mých…vystupuje z šera kostela postava a zapaluje svíčky, které znázorňují desátky růžence. Postava pokleká a uvede nás do tajemství růžence, které se budeme modlit.

Po písničce kostel utichá a veškerá naše pozornost se upíná na stínové divadlo. Lidé, kteří sehrají růžencové tajemství, zůstávají bez hnutí stát a kostelem opakovaně zní modlitba Zdrávas Maria, milosti plná…

Následuje prosba k Pánu Ježíši…Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně a přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které Tvého milosrdenství nejvíce potřebují.

Zaznívá píseň chval Ó Bože, světlo naše, je důstojné Tě chválit: Otce, Syna i Ducha svatého…

Po chválách se znovu připojíme s prosbou, tentokrát k Panně Marii. V tichosti můžeme odevzdávat Marii všechno, co nám leží na srdci….

A tímto způsobem prožijeme všech pět tajemství růžence světla.

Ve tmě se nádherně rozzářil světelný růženec. Kostelem zaznívají slova písničky, která mnohým z nás připomínají evropské setkání mladých v Loretu se svatým otcem Janem Pavlem II. – Loretská hymna.

Projdu temnotou, až uvidím ráno, půjdu tam, kde Tvoje svíce nocí zazáří. Projdu temnotou s Tebou, Maria, svým dětem, Matko, vléváš radost do tváří. Bůh ti v malé chudé chýši tiše dává znát tvé plány a ty šeptáš: „Pane, díky, jak krásné je Tvé přání.“

Půjdu za Tebou s chudákem i králem, s těmi, kteří léta hledají náruč Tvou. Všechno soužení, jež svět svým dětem dává, přečti si v mých očích, když kráčím za Tebou. Bůh žil s Tebou v chudé chýši, jako dítě znal Tvou péči. Já zpívám: „Matko, díky za Tvou lásku, za cit Tvůj.“

S písní jdu vstříc slávě jména Maria. Každý národ Tě chválí, celá Evropa zpívá: Jsi požehnaná.

Půjdu stejnou cestou, po níž Ty jsi šla, Maria. Na volání Boží chci kývnout s pokorou. Jdeme stejnou cestou, na rtech Tvoje slavné „Staň se“, pomoz, ať v nás květy pravdy nevadnou. Bůh se sklání k lidským chýším, jeho láska smývá rány. Já volám: Pane díky, mohu zpívat: Jsem Ti blíž.

Blíž chci Ti být, vzorem je mi Maria. Každý národ ji chválí, celá Evropa volá: je požehnaná.

Na znamení toho, že všichni jsme byli součástí tohoto růžence, každý přijímá od mladých hořící svíci a žlutý květ. Na tvářích lidí je vidět pokoj, radost a nadšení z toho, co v uplynulých chvílích mohli prožít. Někteří to vyjadřují slovy díků. Našemu lidskému uchu to jistě lahodí, ale všichni, kteří jsme se do příprav tohoto nevšedního večera zapojili, si moc dobře uvědomujeme, že jsme jen malým nedokonalým nástrojem a všechno je od našeho milujícího Pána….

Díky za každého z vás, kteří jste přišli, i za vás všechny, kteří jste nepřišli, ale otevíráte své srdce Bohu jakýmkoliv jiným způsobem….

 

Jeden myslel na “Rozjímavý růženec světla, 6.10.2012

  • Má duše chval Pána,…
    naboť schlédl na svou nepatrnou služebnici a učinil podivuhodné věci…

    Každý rok navštěvuji rozjímavý růženec, každý rok je krásný a přínosný.
    Ale letošní večer jsem prožila v tichém úžasu a s vděčností za milost, která mi byla dána, že můžu být v kostele i se svým synem
    (do poslední chvíle tomu nic nenasvěčovalo).

    PS: Syna zaujalo stínové divadlo natolik, že projevil přání, navštívit kněze ve zpovědnici a setkat se s živým Ježíšem v eucharistii.

    DÍKY ZA KAŽDÉ SVĚTLO NADĚJE, VÍRY A LÁSKY,
    které nám svítí v naší farnosti.

Komentáře nejsou povoleny.