Tábor Netín – 15.-21. července 2011

Letos jsme se vydali na farní tábor do Netína. Hezká fara, právě nově opravená, velká zahrada, kostel hned u fary, les nedaleko, stan a auto… skvělá základna pro 16 čiperných dětí a 6 vedoucích (kteří se později rozrostli ještě o 3).

Netín je známé poutní místo, kostel je zasvěcený Panně Marii Nanebevzaté. Mariina ochrana nás provázela zcela určitě celým pobytem. Už jen počasí nám vycházelo nejlépe, jak mohlo. Každý den se objevilo takové počasí, že jsme si lepší nemohli přát. Pršelo jen první a poslední den, ale to byly stejně dny cestovní, takže nám déšť v autobuse a vlaku ani moc nevadil. Sluníčko jinak podávalo skvělé výkony a my jsme si užili vodní hry, trošky plavání a mohli jsme trávit hodně času venku :-).

Děti se hned druhý den probudily do zvuků šelem a paviánů… Při vstupu do společenské místnosti každý dostal „Průzkumníka džungle“ (= zápisníček). Tím se děti nenávratně (na 5 dní) dostaly do nebezpečné, ale i legrační DŽUNGLE. Hbitě se vytvořily 3 soutěžní skupinky – Opičáci, Papoušci a Průzkumníci džungle. Do svých zápisníčků děti vždy dostaly obrázek typického obyvatele džungle. Ten měl za úkol je naučit dovednosti, kterou on sám má a tak děti prověřit a co nejlépe nachystat k závěrečnému boji o poklad džungle.

První den v džungli (v sobotu) jsme si představili OPICI a její vlastností byla HBITOST. Tu děti potřebovaly v hrách a aktivitách. Toho dne na nás ještě narazil CESTOVATEL, který v džungli zabloudil, ale naše 3 skupinky nezaváhaly a dobře mu poradily, kam jít. S RYBOU jsme si užili hlavně při oblíbených vodních hrách, kde jsme si opět trošku zacvičili (na řadě byla totiž HBITOST).

V neděli jsme měli hezký zážitek ze mše svaté, kde jsme se dokonce odvážili zazpívat několik písniček. SLON tohoto dne prověřil MOUDROST dětí při obtížné hře s Biblí. V poledním klidu jsme si vyzkoušeli plazení HADA mezi liánami a dalšími překážkami v džungli a prakticky na sobě jsme si také vyzkoušeli TICHOST (byl krásný klid, když děcka mlčely :-D). Typická nedělní procházka nás také neminula – vydali jsme se ke krásnému obrovskému rybníku nedaleko Netína a teplé počasí nás svedlo i ke krátkému koupání. Na táborák jsme přišli už docela unavení a hladoví. Modlitbu jsme provedli putovní – společně jsme pochodovali kolem hrobky. Při modlitbě nám každé dítě nebo dvojice dětí představila jednoho z dvanácti světců, jejichž obrázky visí na stromech kolem hrobky.

A už tu bylo pondělí a s ním výlet do Zadního Zhoře. Celou cestu jsme si předávali klíšťata (= kolíčky), jen nechápu, jak jsem jich mohla mít nakonec tolik :-). Odpoledne nás po obědě vzpružil MEDVĚD a přetahování lanem dává tušit, že potřebná byla SÍLA. Děti se pak utkaly ještě v „kohoutích zápasech“. Byla to zajímavá podívaná, a i vedoucí měli chuť si poměřit síly :-).

S úterkem přiletěli hned zrána dva PESTROBAREVNÍ PAPOUŠCI a hned jsme se dali do vyrábění stejně tak pestrobarevných triček a do získávání papouščích pírek rozházených v lese. Po odpolední svačině si každý zkusil namalovat to, čeho se bojí nejvíc. To byl jeden z úkolů u JAGUÁRA – zkoumal STATEČNOST dětí. Mezi další nezapomenutelné zážitky patří také tajemná cesta do sklepa (potmě jen se svíčkou), „seskok z letadla“ a „pád důvěry“.

Středa byla naším posledním dnem v džungli. Dopoledne si ještě děti potřebovaly procvičit trochu TRPĚLIVOSTI spolu s KROKODÝLEM a pak už nic nebránilo tomu, aby začala ta největší hra o poklad džungle. Dopisy vedly každou skupinku dál a dál od míst, kde jsme to měli prozkoumané… až se děti setkaly i s opravdivými zlými duchy džungle. I tuto hrozbu ale všechny 3 skupinky překonaly a daly se postupně, tak jak přicházely, do stavby plavidla na závěrečnou bitvu, která se odehrávala na rozbouřeném moři. Strhla se tu a tam i nějaká bitka (loď na loď) a první loď se skupinkou Průzkumníků už nalezla svůj poklad. Netrvalo dlouho a i dvě další skupinky získaly svůj poklad. Krásný dort, které vyrobily naše úžasné kuchařky chutnal všem moc a spolu s táborákem a modlitbou křížové cesty jsme ukončili tento dlouhý a náročný den.

Na táboře nechyběla ani noční hra, ministezka odvahy, spaní ve stanu i pod širákem, zpívání písniček, vyprávění „pohádek“, neotřelé Vojtovy hlášky …

Několikrát jsme se také setkali s panem farářem Blažejem Hejtmánkem, který má farnost Netín „pod kontrolou“ a dva necelé dny s námi strávil i náš pan kaplan o. Petr se svým malým kamarádem Vítkem.

Celkově jsme vytvořili partu menších i větších dětí Božích a společně jsme se v pořádku vrátili zase domů k našim rodinám. Jen Adéla musela odjet dřív domů kvůli zdravotnímu problému, ale jinak se nám každý větší úraz nebo nemoc vyhnuly.

Díky Bohu za celý tábor !