TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA, 7.1.2008

My tři králové jdeme k vám…

Radostně prozpěvovali malí vážanští koledníci v neděli 7. ledna odpoledne.

“Kolik slok máme zpívat?” “Stačí čtyři,” odpověděla jsem. “A v kolik je sraz?” “Přijďte ve třičtvrtě na dvě, ustrojíte se a vyrazíme. Začneme u babičky “Na špici” a skončíme u babičky Sedlákové,” plánovala jsem strategicky. “A kdo bude černý?” chrlili na mě kluci další otázku. Šestiletý Marek vytrvale mával pravačkou. Tak se stal černým králem, nosil hvězdu a zvonil u domů na zvonky.

Konečně jsme vyrazili. Počasí bylo sice mrazivé, cesty kluzké, foukal studený vítr, dobrá nálada nás však neopouštěla, štědrost dárců a milé přijetí místních babiček, tetiček, strýců, sousedů a ostatních obyvatel nás jen posilovalo.

Když už jsme po dvacáté šesté zpívali koledu a přáli vše nejlepší do nového roku, byla kasička téměř zaplněna drobnými mincemi a hlavně papírovými penězi. Také naše kapsy a košík se zaplňoval, ale sladkostmi a dobrotami, kterými nás lidé odměňovali. A čeho značně ubylo? Bílé křídy a cukrů, které jsme rozdávali.

A to už se blížíme k domku babičky Sedlákové, kde naše koledování končí. Martin nás vede zkratkou mezi zahrádkami. Paní Sedláková už nás vyhlíží, přispívá do kasičky a podává velkou bonboniéru.

“Rozdělíš nám ty sladkosti?” “A příští rok můžeme zase chodit?” dožadují se koledníci rychlé odpovědi. “Jasně,” odpovídám a rozcházíme se spokojeni, mírně unaveni a trošku ochraptělí domů.

…..štěstí, zdraví vinšujem Vám. Koledníci z Vážan