Záznam z postní duch.obnovy – Jan Špilar, 13.2.2016 – Římskokatolická farnost Knínice u Boskovic

Výborné přednášky umocněné laskavým projevem. Ocenění zaslouží také málo vzletných slov, zato hodně praktických rad.

Co mě zvláště zaujalo, byla informace, že Dr. Freud* se pochvalně vyjádřil, že díky ozdravujícímu účinku zpovědi, měl jen málo pacientů s duševními poruchami z řad křesťanů. V této souvislosti bych chtěl podotknout, že jsem se mnohokrát v životě setkal s kritikou křesťanů, že my, na rozdíl od ateistů, se vyzpovídáme z hříchů, tím z nás spadne vina, a posléze vesele hřešíme dál, jakoby se nechumelilo. Marně jsem vysvětloval, že každý hřích musí být odčiněn (pokud to je možné), jinak odpuštěn není i přesto, že kněz vyřkne příslušná slova. A že odčinění nespočívá ve třech „otčenáších“ a „zdrávasech“. Ze své zkušenosti však mohu mohu říci, že jsem zažil podraz od lidí, kteří byli praktikujícími křesťany, ale nikdy se za svůj podraz neomluvili. To neznamená, že bych je chtěl soudit. Vysvětlení může být takové, že si opravdu mysleli, že úplně stačí, když se s tím svěří toliko ve zpovědnici. Je však také možné, že si svůj hřích ani neuvědomili. Jednalo se o situace, kdy byli k hříchu svedeni – sami nebyli jeho iniciátory. To je ve společnosti běžný jev, že lidé necítí odpovědnost za nějakou špatnost, pokud je ta špatnost provedena kolektivně a oni mají možnost hodit vinu na někoho, kdo stál v čele. Ještě jiné vysvětlení je takové, že každý z nás máme své svědomí nastaveno poněkud jinak. To, co jeden člověk považuje za špatné, to jinému připadá úplně normální – každý z nás možná zažil okamžik prozření, že jsme si svůj hřích uvědomili až v okamžiku, kdy nám kdosi někdo provedl něco podobného.

Při rozhovorech s ateisty jsem se mnohokrát setkal s názorem, že my křesťané jsme velcí pokrytci. Nedokážu říci, zda je to pravda, či nikoliv. Co však vím jistě, je skutečnost, že ateisté dobře znají Desatero a podle něho nás poměřují. Sami ho však za závazné nepovažují.

*Pozn.: Sigmund Freud byl ateista. Proto mě jeho kladné hodnocení křesťanské zpovědi překvapilo.

Jeden myslel na “Záznam z postní duch.obnovy – Jan Špilar, 13.2.2016”

Pavel Vybíhal

21. 2. 2016 (21:00)
Trvalý odkaz

Výborné přednášky umocněné laskavým projevem. Ocenění zaslouží také málo vzletných slov, zato hodně praktických rad.

Co mě zvláště zaujalo, byla informace, že Dr. Freud* se pochvalně vyjádřil, že díky ozdravujícímu účinku zpovědi, měl jen málo pacientů s duševními poruchami z řad křesťanů. V této souvislosti bych chtěl podotknout, že jsem se mnohokrát v životě setkal s kritikou křesťanů, že my, na rozdíl od ateistů, se vyzpovídáme z hříchů, tím z nás spadne vina, a posléze vesele hřešíme dál, jakoby se nechumelilo. Marně jsem vysvětloval, že každý hřích musí být odčiněn (pokud to je možné), jinak odpuštěn není i přesto, že kněz vyřkne příslušná slova. A že odčinění nespočívá ve třech „otčenáších“ a „zdrávasech“. Ze své zkušenosti však mohu mohu říci, že jsem zažil podraz od lidí, kteří byli praktikujícími křesťany, ale nikdy se za svůj podraz neomluvili. To neznamená, že bych je chtěl soudit. Vysvětlení může být takové, že si opravdu mysleli, že úplně stačí, když se s tím svěří toliko ve zpovědnici. Je však také možné, že si svůj hřích ani neuvědomili. Jednalo se o situace, kdy byli k hříchu svedeni – sami nebyli jeho iniciátory. To je ve společnosti běžný jev, že lidé necítí odpovědnost za nějakou špatnost, pokud je ta špatnost provedena kolektivně a oni mají možnost hodit vinu na někoho, kdo stál v čele. Ještě jiné vysvětlení je takové, že každý z nás máme své svědomí nastaveno poněkud jinak. To, co jeden člověk považuje za špatné, to jinému připadá úplně normální – každý z nás možná zažil okamžik prozření, že jsme si svůj hřích uvědomili až v okamžiku, kdy nám kdosi někdo provedl něco podobného.

Při rozhovorech s ateisty jsem se mnohokrát setkal s názorem, že my křesťané jsme velcí pokrytci. Nedokážu říci, zda je to pravda, či nikoliv. Co však vím jistě, je skutečnost, že ateisté dobře znají Desatero a podle něho nás poměřují. Sami ho však za závazné nepovažují.

*Pozn.: Sigmund Freud byl ateista. Proto mě jeho kladné hodnocení křesťanské zpovědi překvapilo.

Komentáře nejsou povoleny.